Co si dát do košíku?

Nakupování v Tallinnu je pro mě těžká záležitost, jelikož musím neustále přepočítávat eura a porovnávat ceny u nás. Dalším problémem je, že místní výrobky vůbec neznám. Nevím, co si mám koupit. Etikety jsou dostupné většinou v estonštině, lotyšštině a potom v ruštině. Základy estonštiny, které jsem se před příjezdem učila, teď využívám, jak jen to jde!

I přes všechny nejistoty a obavy dochází sem tam v obchodě k milým objevům. Tak například jsem zde jako první objevila český polystyrén neboli chlebíčky. 

 

A jako dalším milým překvapením, byť alkohol nepiju, bylo české pivo. Estonské regály se jim jenom hemží. 

 

Pak tady byly samozřejmě potraviny, které známe v Česku, ale v zahraničí je můžeme najít pod jiným názvem. Takhle se mi tady chtěla ukrýt mezi zbožím Perla a Bebe Brumík.

 

Estonci se ukázali jako machři na mléčné výrobky. Jsou opravu dobré, za dostupné ceny a hlavně je tady sortiment, ze kterého jde vybírat. Např. pro mě bylo naprosté překvapení, jakým způsobem zde prodávají ochucený tvaroh. My ho máme taky, ale tady je, řekněme, opravdu poctivý! Narazila jsem na něj ve vanilkové či oříškové verzi.

 
Poté přidávám fotku mléka, které je tady k dostání i v plastikovém sáčku.

A další věc, která mě překvapila, byla chuť taveného sýra ("sulatatud juust" nebo "sulajuust"). Ideální levné jídlo pro studenta. Balení tohoto sýru je podstatně větší než v Česku, o poznání levnější a výrazně chutnější!

A abyste věděli, jak vypadá opravdu černý chleba!

Měla jsem dnes i to štěstí, že jsem konečně našla Estonskou lahůdku - kringel. Navštívila jsem kavárnu Narva Kohvik, která leží na Narva mnt. a zajišťuje vám výhled přímo do této ulice.

Kringel je sladké pečivo, trochu připomíná listové těsto. Je buď rozpůlen a naplněn nebo je na něm poleva. Ceny, velikosti i tvary jsou různé. Např. plněný malý kringel jsem našla za 8 euro. Já si Lehe kringel, který byl polit jogurtem a posypán oříšky, zaplatila jsem za něj 0,7 euro. 

Z prostředí v kavárně jsem byla hodně nervózní, o stolování jsem si předem nic nečetla. Vlastně jsem vešla dovnitř, nejistě pozdravila a řekla si, co si přejete. Pak vám plácla kringel na talířek, zaplatila jsem a šla si i s talířkem sednout. Zůstala jsem na něj hledět, kde je lžička? Koukala jsem po kavárně. Naproti mně se ládoval chlap křehkou plněnou ruličkou jen tak, holýma rukama. Usadila jsem se, vzala si talířek blíž a pustila jsem se do svého kringelu. Opravdu zvláštní.

Sledovala jsem kavárnu, paní vedle zrovna dojedla. Chtěla další zákusek. Přinesla svůj talířek k pultu a servírka ji tam naložila další. Zaplatila a šla si sednout na své místo.

S raritou jsem se setkala i u nás v kuchyni na koleji, jelikož byl odkapávač umístěn v polici nad dřezem. Pokud jde o estonskou módu či se jedná o praxi vedení koleje, to už nevím.